Proč k Baltu? Abych pravdu přiznal, měl jsem velké nutkání jet k moři a Balt je zkrátka nejblíže. Péťa neprosila, děti nedělaly smutné oči, takže se jelo zkrátka čistě kvůli mně. Moje drahá polovička již dopředu deklarovala, že do vody nevleze (nakonec vlezla) a přidala pár tipů, kam se vydat (Gdaňsk, polská Sahara). Tato dovolená byla trochu punkovější, první ubytování se rezervovalo v den odjezdu a plán prakticky neexistoval (dojet do Gdaňsku a pak podél pobřeží na západ). Volba na polskou část Baltu byla čistě z ekonomických důvodů po srovnání cen ubytování v Polsku a Německu.
Cesta tam
Vyjelo se po práci okolo páté. Děti usnuly a cesta celkem utíkala. První ubytování bylo v Toruni, kam jsme dorazili okolo jedenácté večer, rodinka vyskákala a já promokl na kost během parkování auta. Ráno následovala prohlídka pěkného města (Unesco), přesun do města Ciechocinek na prohlídku solných věží a poté cesta k hradu Malbork (Unesco, vnější prohlídka hradu úplně stačí, víc by děti stejně nebavilo). Odtud nám zbývalo několik desítek kilometrů do Gdaňsku, kde jsme strávili tři noci.
První vsuvka o Polsku
Dojmy z Polska jsou jak na houpačce. Dálnice jsou perfektní, mohli bychom se učit. Většina dálnic je zdarma, pár jich je v soukromém vlastnictví a platí se na nich celkem snesitelné mýto. Pak dorazíte k nádhernému křižáckému hradu z 13. století a 40 metrů od něj stojí panelák. Jako bydlet v tom paneláku a koukat každý den na hrad musí být super, ale jak tohle mohlo vzniknout nechápu.
Gdaňsk
Nejlepší část dovolené. Nádherné historické centrum, radost z procházení se ulicemi a pohledy, které se neokoukají. Městem protéká řeka a všechno je tak pěkné, že slintám mnohem více než při návštěvě Prahy či Berlína. Ubytování jsme zvolili v nové výstavbě prakticky hned na okraji centra, což byla znamenitá volba. Tramvají jsme jeden den dojeli až k moři na pláž Brzezno, ale to bych příště klidně vynechal. Okolí centra už nenadchne a samotná pláž byla spíše kvůli dětem (poprvé u moře). Kromě samotných ulic doporučujeme návštěvu katedrály a výstup na její věž (409 schodů). Prozkoumali jsme i muzejní loď Sołdek, což byla také dobrá volba. Dvakrát jsme si zašli na pirožky do restaurace Mandu (naprosto famozní, sladké, slané, vařené i smažené a stojí i za krátkou frontu).
Hledání ideálního letoviska a cesta na Saharu
Moje představa byla jednoduchá. Po vzoru z portugalských ostrovů najít malebnou vesničku na pobřeží s hezkou pláží a tam strávit několik dnů s dětmi u moře. Během ubytování v Gdaňsku jsem po večerech procházel web a snažil se něco najít. Když už jsem našel hezké ubytování, proklikával jsem si na mapách cestu na pláž a nestačil se divit. No nevím, asi mám jiný vkus. Volba nakonec padla na Lebu, mnohými proklínánou, jinými velebenou. Cestou jsme se stavili v Gdyni, hnusném městě (hodnoceno z průjezdu) s celkem pěkným akvárijem (s tím v Lisabonu se nedá srovnávat, ale i tak pěkné). Po ubytování se, následovala rychlá prohlídka městečka s nahlédnutím na pláž.
Leba byla zvolena především svou polohou u duny Łącka Góra, zvané polská Sahara, kam se hned ráno vydáváme. Původně jsme chtěli jet na kolech, ale ty z ubytování jsou bídném stavu a půjčovna nedaleko nefunguje. Jedeme tedy autem. Četli jsme o přeplněných parkovištích a frontách u vstupu, ale ráno se nic takového nekonná. Rozdýchávám jediné, a to drahé parkování (9 zlotých na hodinu), platíme vstup (10 zlotých za dospělé, děti do 7 let zdarma) a jdeme pěkným borovicovým lesem. K duně se můžete nechat dovézt elektrickým busíkem (18 zlotých, respektive 11 za děti), ale jsem škrt a lesík je pěkný. V půli cesty přecházíme po značené pěšince na pláž a jdeme podél moře. Jsme v národním parku, takže zde chybí tradiční polský balast a jedná se tak o nejhezčí pláž, jakou jsme viděli. Samotné duny jsou parádní a rozhodně stojí za to se sem vydat (i za cenu toho parkování).
Druhá vsuvka o Polsku
Na portugalských ostrovech byla každá vesnice i městečko malebné, radost se podívat. V Polsku to bylo něco mezi nevkusem a kýčem. Hezkou promenádu jsme nenašli, když už se k ní něco blížilo, bylo to schované za dvěma řadami reklam a blikajících cedulí. Stánků všude spousta, ale jeden horší než druhý. Promenáda Brzezno nic moc, Leba cirkusová s nafukovacím hradem na pláži.
Počasí u Baltu může být každou chvilku různé, proto doporučujeme nosit mikiny stále u sebe. V lesíku kousek od pláže může být vedro k padnutí a na pláži díky větru můžete klepat kosu.
Jarosławiec
Leba nám dávala smysl jen kvůli dunám, jinak by se nám zde nelíbilo. Další volbou byl Jarosławiec a musím přiznat, že se jednalo o dobrou volbu. Ubytování jsme sehnali 200 metrů od pláže a 50 metrů od hlavní promenády. Pláž se nachází pod malým útesem, takže koukáte do zeleného a chyběl i balast. Městečko bylo celkem hezké a dokázali bychom si zde představit „válecí“ dovolenou (na mraky stánků a reklam jsme si již zvykli). Poloha vesničky dokonce nabízí krásné západy slunce. Zůstáváme zde dva dny, přemýšlíme o prodloužení, ale nejmenší cestující dostává teploty a počasí se horší. Naskakujeme do auta a míříme domů.
Autodovolená s dětmi
Na netu najdete spoustu cestopisů, kde rodiny cestují klidně i několik měsíců s dětmi v dodávce či obytňáku. Vše je zalité úsměvy a opatřeno značkou ideál. Asi hodně záleží na dětech, ale v našem případě to bylo jako na houpačce. Otázka Kdy už tam budeme? zazněla asi minutu po odjezdu. V autě se celkem osvědčily časopisy a Albi Hra do auta. Telefon neběžel ani minutu. Chvílema byly děti zlaté, chvílemi se snažily prudit se navzájem a zbytek prudily nás. Největší pohoda byla na pláži, kde si hráli všichni tři na písku. Stejně krásně si ale hrají i doma na písku na zahradě. Máme krásnou fotku se západem slunce, který trval asi 15 minut a během něj zaznělo 150x kdy už to bude. Zmrzlina byla zárukou spokojeného dítěte (všude byla skvělá okolo 8-9 zlotých za porci).
Závěr
Dovolená trvala týden (26.6. až 3.7.) a bylo to zas něco jiného. Balt byl dobrou volbou kvůli nejmenšímu (doba cesty a teplota vzduchu). Voda byla studená 15°C, v Brzeznu foukalo (doporučujeme zástěnu), v Jarosławieci byl jeden tropický den (teplo a bezvetří), kdy jsem se dokázal tradičně spálit. Poslední den klesla teplota z 35 na 19 °C. To je prostě Balt. Z válecí dovolené se nakonec stala spíše poznávací a bylo to fajn. Samotný Balt hatí spíš přístup Poláků, kteří místy dělají z letovisek spíše cirkus.
Na kolik to celé vyšlo? Součet se zastavil na 31 500 Kč za vše. Z toho 13 300 Kč stálo ubytování, 4 300 Kč pohonné hmoty (paradoxně dražší než u nás 5,8 – 6,5 zlotých za litr), 1 400 Kč pojištění a 1 800 Kč nákupy před cestou. V letoviscích a centrech jsou dražší malé obchůdky, všude lze platit kartou, takže hotovost netřeba. V restauracích stojí obědy okolo 40 zlotých.
Jaké by bylo celkové hodnocení? Pokud budeme mluvit o centru Gdaňsku 90%, pokud o polské Sahaře a pobřeží v národním parku 85%. Polsko celkově 60%.
Jaké jsou vaše zkušenosti s Baltem? Našli jste malebnou vesničku na pobřeží, kde je radost být? Dejte nám prosím vědět 🙂