Den 11.
V noci přicházíme do kempu (8 EUR/os, hezký, kuchyňka s vařiči, krytá místnost) a celé dopoledne dospáváme deficit. Tento den je odpočinkový, využíváme koupání hned u kempu (opět odpočinkový den a opět spálená záda, tentokrát o horkou zem). V nejbližším supermarketu nakupujeme jídlo, víno a večer kuchtíme (víno z obrázku nekupujte, místní červená vína jsou mnohem lepší).
Vinná vsuvka
Netušíme, čím to je, ale víno nám na dovolené chutná (24 dnů/10 lahví). Rozhodně doporučujeme červené, kde i levné je skvělé. Oblíbili jsme si zejména místní Faria’s Vineyards (to s velrybou) a pevninské Monte Velho.
Den 12.
S mými spálenými zády vyrážíme nalehko po trase PR13 k jezeru Lagoa do Capitao. Zpočátku je trasa trochu zklamáním, ale po chvíli vstupuje do úžasného (pra)lesa, kudy po oslí stezce vystoupáme až na pastviny poblíž jezera. Od jezera (trasa 29) postupujeme po náhorní plošině (na chůzi po chvíli monotónní) a prašnou cestou sestupujeme zpět k pobřeží (oproti výstupu lesem zklamání). U pobřeží si pomáháme stopem a vracíme se do kempu.
Den 13.
Balíme a pomocí dvou stopů se přesunujeme do městečka Madalena. Stavíme základnu v místním kempu (vyprahlý, u rušné silnice, malé a špinavé sociálky, Wi-Fi). Kvůli spáleným zádům jdeme nalehko trasu PR5. Procházení vinicemi je celkem zajímavé, ale moc vína nevidíme. Podél pobřeží naleznete několik hezkých možností ke koupání. V horkém dni a vyprahlé krajině se nám nechce vracet stejnou cestou, takže stopujeme zpět do Madaleny. Dáváme si dobrý burger v místním bistru. Večer se domlouváme s francouzským párem na společné taxi k záchranářské stanici (výchozí bod výstupu) pod Picem (5 EUR/os).
Den 14.
Ráno prší, ale věříme předpovědi o hezkém počasí. V osm hodin naskakujeme do taxi a míříme pod Pico. Na záchranářské stanici platíme poplatek za výstup (13 EUR/os) a začínáme stoupat. Kousek nad stanicí končí mraky a slunce ukazuje svoji sílu. Pokud začnete stoupat ráno, užijete si většinu výstupu v chladivém stínu. Dosahujeme vrcholu, kocháme se a opět klesáme dolů, kde obdržíme diplom na památku. Dolů jdeme kousek pěšky a následně stopujeme až k hlavní silnici. Odtud jdeme k jeskyni Furna de Frei Matias, zmíněné v průvodci u trasy 26. Nevím jak je to v nové verzi průvodce, ale vůbec se k tomuto bodu nevydávejte. Jeskyně je uzavřená, není na ni nikde upozorňováno a evidentně nikdo nechce, aby sem někdo chodil.
Odcházíme a po chvíli naštěstí stopujeme dvě slečny mířící k jeskyni Gruta das Tores. Neváháme a přidáváme se k nim. Bohužel o vstup do jeskyně je velký zájem, takže máte smůlu, pokud nemáte rezervaci i několik týdnů dopředu. To je i náš případ, ale nechávají nás alespoň nakouknout. Vracíme se stopem zpět do Madaleny. Ve špinavém kempu se nám nechce dále být, balíme a míříme na večerní trajekt. Před odjezdem si dáváme vynikající zmrzlinu ve stánku hned u přístavu. Nasedáme na trajekt, loučíme se s Picem a míříme na Faial (3,6 EUR/os)….
