Anilinky máme doma teprve pár dnů a musím říct, že jsme z nich všichni nadšení. Nejvíc asi já, protože jsme konečně narazili na barvičky, které dávají dětským obrázkům úplně jiný rozměr. 🙂
Barvy jsem si jako neumělec vždy rozdělovala na vodovky, tempery a akryl. Když jsem Jindřišce pořídila první barvičky se štětci, tak jsem samozřejmě zvolila vodovky. Je to taková ta klasika pro malé děti. Byla jsem ale nakonec zklamaná mnohem víc než Jindřiška. Barvy byly matné, nevýrazné a čím víc se snažila nanášet barvy, tím víc se jí máčel a trhal papír.
Tak jsme postupně přešly na tempery. To začalo Jindřišku hned mnohem víc bavit. Barvy přestaly být mdlé, ale malování s temperami bylo mnohem víc náročné a mě nebavilo pořád běhat doplňovat barvičky a koukat, jak to patlá a z krásných barev se stává většinou šedá. 😀 A tak jsme čas trávený se štětci celkem omezily.
Jednoho dne v prosinci jsem přišla do školky a šokovaná učitelka mi vyprávěla, jak Jindřiška malovala, a že je strašně šikovná. Byla jsem z toho chválení až trochu v rozpacích, protože to bylo nějak moc chvály. Obrázek jsem to odpoledne bohužel neviděla, ale další den jsem se dočkala.
No musím říct, že mi málem spadla brada. Nejen, že jsem byla nadšená z toho jak si Jindřiška poradila se zadáním, ale ty barvy! To nebyly obyčejné vodovky, na které jsem byla zvyklá. Syté barvy dodaly obrázku úplně jiný rozměr než kdyby byl obrázek mdlých barev.
V tu chvíli mě nenapadlo zeptat se, co je to za barvičky. Začalo mi to víc vrtat hlavou až doma a tak jsem googlila informace. Až jsem nakonec narazila na to, co jsem hledala – anilinkové barvy!
Anilinkové barvy byste od klasických vodovek na první pohled nepoznali. Ale jakmile uděláte první tah štětcem, tak vás čeká velké překvapení. Anilinky jsou barvy s vysokým obsahem pigmentu, díky čemuž jsou krásně syté a jasné.
Původní anilinky, které se kdysi vyráběly, byly z toxického materiálu. To už dnes naštěstí neplatí. Zůstává jim ale negativum, že jdou špatně smývat z rukou a oblečení. Takže v našem případě platí, že Jindřiška (5 let) teď používá anilinky a Kubík (2,5 let) klasické vodovky. Je ale jen otázkou času, kdy se bude i Kubík dožadovat výraznějších barviček.
Druhou nevýhodou může být, že se anilinky skládají na pohled z jiných odstínů barev než je tomu v realitě (u vodovek malujete hned barvou, kterou vidíte). Nicméně tuhle nevýhodu jsem rychle vyřešila a vedle obrázku, který se maluje je vždy položený papír na testování barev. 🙂
A řekněte sami, nejsou anilinky prostě senzační? 🙂
